|
|
Možnost dalšího využití bezinkových výlisků
Sedláčková, Lucie ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá přípravou koncentrátu a lyofilizátu z extraktu bezových výlisků (bez černý, Sambucus nigra L.) a stanovením vybraných chemických charakteristik v těchto produktech. Teoretická část obsahuje botanickou charakteristiku rostlinného druhu Sambucus nigra L.. Dále je část věnována biologicky aktivním látkám obsaženým v černém bezu a možnostem využití bezu v potravinářství. Je také obecně popsána extrakce, purifikace a identifikace anthokyanových barviv. V další části je popsána analytická metoda HPLC včetně popisu instrumentace. Poslední kapitola je věnovaná popisu použitých metod: metody k zakoncentrování extraktu, UV-VIS spektrofotometrie, stanovení fenolických látek, stanovení sušiny, stanovení aktivní kyselosti a celkové titrační kyselosti. V experimentální části byl optimalizován postup výroby extraktu z bezových výlisků. Získaný extrakt byl zahuštěn pro následné uchování a byl charakterizován na základě vybraných chemických vlastností. Hlavním parametrem kvality extraktu byl celkový obsah anthokyanových barviv. Nejvhodnějším postupem pro přípravu extraktu byl stanoven poměr výlisků a rozpouštědla 1:2,4 (m/V), nejvhodnějším rozpouštědlem byla směs vody a ethanolu v poměru 1:1 (V/V). Podle požadavků zadavatele byl připraven také extrakt za použití vody jako extrakčního činidla. Připravený extrakt byl pro následné uchování zahušťován na vakuové odparce nebo lyofilizován. Degradace barviv při použití odparky byla nejnižší při teplotě vodní lázně 40 °C. Finální produkty byly charakterizovány stanovením rozpustné sušiny, pH, titrační kyselosti, celkových fenolických látek a celkových anthokyanových barviv. Kapalinovou chromatografií byly identifikovány obsažené anthokyanové pigmenty: kyanidin-3-sambubiosid, kyanidin-3-glukosid, kyanidin-3-sambubiosid-5-glukosid a kyanidin-3,5-diglukosid. Celkový obsah anthokyanů byl v koncentrátu stanoven jako ekvivalent kyanidinu-3-glukosidu na 2,8 gl-1 a v lyofilizátu 2,5 gl-1.
|
|
|
Studium extrakce biologicky aktivních látek z bezových výlisků
Lošková, Tereza ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením anthokyanových barviv v extraktech výlisků plodů bezu černého (Sambucus nigra L.). Teoretická část je rozdělena na čtyři kapitoly. V první je popsána botanická charakteristika bezu černého, jeho původ a výskyt, chemické složení a možnosti využití v potravinářství. Druhá část je věnována popisu fenolických látek obsažených v bobulovitém ovoci. Největší pozornost je přitom věnována anthokyanovým barvivům, jejich výskytu, vlastnostem, zdravotním a antioxidačním účinkům a využití v potravinářství. Třetí kapitola je věnována metodám stanovení diskutovaných barviv a fenolických látek. Čtvrtá kapitola pojednává o možnostech rozrušení rostlinných buněčných stěn. V experimentální části práce byla provedena série extrakcí bezových výlisků. Účelem bylo optimalizovat průběh extrakce a získat co nejvyšší výtěžky barviv ekonomicky a provozně přijatelným způsobem. Byla studována časová závislost extrakcí a byl optimalizován druh rozpouštědla a poměr jeho jednotlivých složek. Jako rozpouštědlo byla použita destilovaná voda nebo její směs s ethanolem. Při extrakci vodou byly použity teploty 25 °C a 50 °C, přičemž při vyšší teplotě bylo dosaženo lepších výsledků. Kromě toho byly aplikovány také další podpůrné prvky jako celulolytický enzym, ultrazvuk nebo třepačka. Nejefektivnějším způsobem extrakce byla zjištěna extrakce směsí voda-ethanol (50:50) v množství 80 ml. Tímto způsobem byl po 10 hodinách extrakce získán výtěžek anthokyanů, vyjádřený jako ekvivalent kyanidu-3-glukosidu, 914,4 ± 3,8 mg100 g-1 suché váhy a výtěžek fenolických látek, vyjádřený jako ekvivalent kyseliny gallové, 1957,0 ± 9,9 mg100 g-1 suché váhy. Použitím ultrazvuku byla efektivita extrakce vodou o teplotě 50 °C zvýšena o 12 %. Naopak použití celulolytického enzymu nijak nezvýšilo výtěžnost barviv, jelikož enzym byl neaktivní.
|
|
|
Anthokyanová barviva ve vybraném ovoci
Peprná, Tereza ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením anthokyanových barviv v bezu černém (Sambucus nigra L.). V teoretické části je popsána obecná charakteristika rostliny, její chemické složení, krátky přehled vyšlechtěných odrůd a možnosti využití bezu černého v potravinářství a lékařství. Větší pozornost je věnována anthokyanovým barvivům. Je zde popisována jejich charakteristika, výskyt, faktory, které mají významný vliv na jejich stabilitu. Krátce je zde shrnuta biosyntéza pigmentů a jejich metabolismus, pozitivní účinky barviv a jejich využití v potravinářství. Jsou zde zmíněny i možnosti jejich stanovení. Další kapitola pojednává o vysokoúčinné kapalinové chromatografii. V závěru teoretické části jsou shrnuty poznatky z analýzy anthokyanových barviv v různých matricích odbornými vědeckými pracovníky. V experimentální části bylo analyzováno celkem 16 odrůd bezu černého, které pocházejí z výzkumného a šlechtitelského ústavu v Holovousích. K identifikaci a kvantifikaci barviv byla použita metoda vysoko účinné kapalinové chromatografie s detekcí diodovým polem při vlnové délce 520 nm. Pro zkrácení doby analýzy a zlepšení rozlišení separace byl optimalizován gradient mobilní fáze. Metodou HPLC byla identifikována 4 barviva: kyanidin-3-sambubiosid, kyanidin-3-glukosid, kyanidin-3,5-diglukosid a kyanidin-3-sambubiosid-5-glukosid. Celkové plochy píků anthokyanů se pohybovaly v rozmezí od 33283833,7 mAU•min-1 do 5539950,7 mAU•min-1. Nejvíce anthokyanových barviv bylo stanoveno v odrůdě Mammut (33283833,7 mAU•min-1), nejméně pak v odrůdě Aurea (5539950,7 mAU•min-1). Až na odrůdy Haschberg a Aurea byl kyanidin-3-sambubiosid majoritním barvivem ve všech odrůdách bezu černého. Pomocí regresní rovnice kalibrační křivky kyanidin-3-glukosidu byly příslušné plochy píků přepočítány na koncentrace barviva ve všech odrůdách bezu. Nejvíce tohoto anthokyanu obsahovala odrůda Mammut (0,486 mg•ml-1) a nejméně odrůda Aurea (0,033 mg•ml-1).
|
|
|
Bioaktivní látky obsažené ve výliscích z černého bezu
Šimšová, Veronika ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením vybraných chemických charakteristik v extraktu z výlisků, ve šťávě a v kompotu z bezu černého (Sambucus nigra L.). V teoretické části je popsána botanická charakteristika bezu černého včetně jeho rozšíření, možnosti využití jednotlivých částí bezu v potravinářství a v léčitelství a chemické složení plodů bezu černého. Velká část je věnována bioaktivním látkám obsaženým v těchto plodech. Druhá kapitola pojednává o sušině a metodách jejího stanovení. V poslední kapitole teoretické části je popsán vitamín C, jeho význam pro organismus a manuální metody stanovení tohoto vitamínu. Mezi vybrané chemické charakteristiky stanovené v experimentální části bylo zařazeno stanovení obsahu redukujících cukrů gravimetrickou metodou a metodou podle Berthranda, titrovatelných kyselin, celkových anthokyanových barviv pH-diferenciální metodou, celkových fenolických látek metodou podle Folin-Ciocalteua a stanovení sušiny sušením do konstantní hmotnosti a refraktometrickou metodou. Analýzy prokázaly, že extrakty z výlisků bezu černého připravené za vhodných podmínek, mají ve většině případů chemické charakteristiky srovnatelné s bezinkovou šťávou a kompotem. V případě anthokyanových a fenolických látek jsou extrakty z výlisků mnohonásobně lepším zdrojem než bezinková šťáva a kompot.
|
|
|
Antioxidační parametry modelového výrobku z ovoce
KRATOCHVÍLOVÁ, Lenka
Obsah hlavních komponent (anthokyanů, kvercetinu, chlorogenové kyseliny, L-askorbové kyseliny, rutinu, celkových polyfenolů) byl zjišťován v sirupu z plodů bezu černého (Sambucus nigra L.) pomocí spektrofotometrie, nebo vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Dále byla zjišťována antioxidační aktivita tohoto sirupu pomocí tří metod: ABTS, FRAP, DPPH. Výsledky měření byly statisticky zpracovány a porovnávány pomocí korelační analýzy, konkrétně pomocí Pearsonova korelačního koeficientu. Bylo zjištěno, že připravený výrobek obsahuje 2160 mg/kg anthokyanů, 201 mg/kg rutinu, 26 mg/kg chlorogenové kyseliny a 679 mg/l celkových polyfenolů. Volný kvercetin nebyl nalezen. Obsah L-askorbové kyseliny v původních bezinkách byl poměrně nízký a z tohoto důvodu byl sirup pro studijní účely obohacen touto látkou v množství 0,5% (m/m), aby bylo možno studovat souvislosti jeho obsahu s ostatními látkami. Ze statistického zpracování je zřejmé, že koncentrace chlorogenové kyseliny koreluje s antioxidační aktivitou měřenou pomocí metody FRAP a koncentrace celkových polyfenolů s antioxidační aktivitou měřenou pomocí metody DPPH.
|
|
|
Porovnání metod pro stanovení obsahu anthokyanů v plodech bezu černého.
KRATOCHVÍLOVÁ, Lenka
Obsah anthokyanů byl zjišťován v plodech bezu černého (Sambucus nigra L.) třemi metodami: metodou uvedenou v Českém lékopisu 2017 a dodatku 2019, pH diferenciální metodou, kterou uvádí ve své diplomové práci uvádí Bc. Kateřina Javorská a metodou kalibrační, kterou uvádí ve své diplomové práci Bc. Markéta Matějková. V bakalářské práci jsou shrnuty výsledky jednotlivých metod a jejich porovnání. Z výsledků je zřejmé, že nejvhodnější metoda pro zjišťování obsahu anthokyanů v plodech bezu černého je metoda lékopisná, ze které byl zjištěn nejvyšší a zároveň s literaturou se nejvíce shodující obsah anthokyanů. U metody lékopisné se obsah anthokyanů přepočítával na majoritní kyanidin-3-glukosid.
|
|
|
Možnost dalšího využití bezinkových výlisků
Sedláčková, Lucie ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá přípravou koncentrátu a lyofilizátu z extraktu bezových výlisků (bez černý, Sambucus nigra L.) a stanovením vybraných chemických charakteristik v těchto produktech. Teoretická část obsahuje botanickou charakteristiku rostlinného druhu Sambucus nigra L.. Dále je část věnována biologicky aktivním látkám obsaženým v černém bezu a možnostem využití bezu v potravinářství. Je také obecně popsána extrakce, purifikace a identifikace anthokyanových barviv. V další části je popsána analytická metoda HPLC včetně popisu instrumentace. Poslední kapitola je věnovaná popisu použitých metod: metody k zakoncentrování extraktu, UV-VIS spektrofotometrie, stanovení fenolických látek, stanovení sušiny, stanovení aktivní kyselosti a celkové titrační kyselosti. V experimentální části byl optimalizován postup výroby extraktu z bezových výlisků. Získaný extrakt byl zahuštěn pro následné uchování a byl charakterizován na základě vybraných chemických vlastností. Hlavním parametrem kvality extraktu byl celkový obsah anthokyanových barviv. Nejvhodnějším postupem pro přípravu extraktu byl stanoven poměr výlisků a rozpouštědla 1:2,4 (m/V), nejvhodnějším rozpouštědlem byla směs vody a ethanolu v poměru 1:1 (V/V). Podle požadavků zadavatele byl připraven také extrakt za použití vody jako extrakčního činidla. Připravený extrakt byl pro následné uchování zahušťován na vakuové odparce nebo lyofilizován. Degradace barviv při použití odparky byla nejnižší při teplotě vodní lázně 40 °C. Finální produkty byly charakterizovány stanovením rozpustné sušiny, pH, titrační kyselosti, celkových fenolických látek a celkových anthokyanových barviv. Kapalinovou chromatografií byly identifikovány obsažené anthokyanové pigmenty: kyanidin-3-sambubiosid, kyanidin-3-glukosid, kyanidin-3-sambubiosid-5-glukosid a kyanidin-3,5-diglukosid. Celkový obsah anthokyanů byl v koncentrátu stanoven jako ekvivalent kyanidinu-3-glukosidu na 2,8 gl-1 a v lyofilizátu 2,5 gl-1.
|
|
|
Bioaktivní látky obsažené ve výliscích z černého bezu
Šimšová, Veronika ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením vybraných chemických charakteristik v extraktu z výlisků, ve šťávě a v kompotu z bezu černého (Sambucus nigra L.). V teoretické části je popsána botanická charakteristika bezu černého včetně jeho rozšíření, možnosti využití jednotlivých částí bezu v potravinářství a v léčitelství a chemické složení plodů bezu černého. Velká část je věnována bioaktivním látkám obsaženým v těchto plodech. Druhá kapitola pojednává o sušině a metodách jejího stanovení. V poslední kapitole teoretické části je popsán vitamín C, jeho význam pro organismus a manuální metody stanovení tohoto vitamínu. Mezi vybrané chemické charakteristiky stanovené v experimentální části bylo zařazeno stanovení obsahu redukujících cukrů gravimetrickou metodou a metodou podle Berthranda, titrovatelných kyselin, celkových anthokyanových barviv pH-diferenciální metodou, celkových fenolických látek metodou podle Folin-Ciocalteua a stanovení sušiny sušením do konstantní hmotnosti a refraktometrickou metodou. Analýzy prokázaly, že extrakty z výlisků bezu černého připravené za vhodných podmínek, mají ve většině případů chemické charakteristiky srovnatelné s bezinkovou šťávou a kompotem. V případě anthokyanových a fenolických látek jsou extrakty z výlisků mnohonásobně lepším zdrojem než bezinková šťáva a kompot.
|
|
|
Studium extrakce biologicky aktivních látek z bezových výlisků
Lošková, Tereza ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením anthokyanových barviv v extraktech výlisků plodů bezu černého (Sambucus nigra L.). Teoretická část je rozdělena na čtyři kapitoly. V první je popsána botanická charakteristika bezu černého, jeho původ a výskyt, chemické složení a možnosti využití v potravinářství. Druhá část je věnována popisu fenolických látek obsažených v bobulovitém ovoci. Největší pozornost je přitom věnována anthokyanovým barvivům, jejich výskytu, vlastnostem, zdravotním a antioxidačním účinkům a využití v potravinářství. Třetí kapitola je věnována metodám stanovení diskutovaných barviv a fenolických látek. Čtvrtá kapitola pojednává o možnostech rozrušení rostlinných buněčných stěn. V experimentální části práce byla provedena série extrakcí bezových výlisků. Účelem bylo optimalizovat průběh extrakce a získat co nejvyšší výtěžky barviv ekonomicky a provozně přijatelným způsobem. Byla studována časová závislost extrakcí a byl optimalizován druh rozpouštědla a poměr jeho jednotlivých složek. Jako rozpouštědlo byla použita destilovaná voda nebo její směs s ethanolem. Při extrakci vodou byly použity teploty 25 °C a 50 °C, přičemž při vyšší teplotě bylo dosaženo lepších výsledků. Kromě toho byly aplikovány také další podpůrné prvky jako celulolytický enzym, ultrazvuk nebo třepačka. Nejefektivnějším způsobem extrakce byla zjištěna extrakce směsí voda-ethanol (50:50) v množství 80 ml. Tímto způsobem byl po 10 hodinách extrakce získán výtěžek anthokyanů, vyjádřený jako ekvivalent kyanidu-3-glukosidu, 914,4 ± 3,8 mg100 g-1 suché váhy a výtěžek fenolických látek, vyjádřený jako ekvivalent kyseliny gallové, 1957,0 ± 9,9 mg100 g-1 suché váhy. Použitím ultrazvuku byla efektivita extrakce vodou o teplotě 50 °C zvýšena o 12 %. Naopak použití celulolytického enzymu nijak nezvýšilo výtěžnost barviv, jelikož enzym byl neaktivní.
|
|
|
Anthokyanová barviva ve vybraném ovoci
Peprná, Tereza ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením anthokyanových barviv v bezu černém (Sambucus nigra L.). V teoretické části je popsána obecná charakteristika rostliny, její chemické složení, krátky přehled vyšlechtěných odrůd a možnosti využití bezu černého v potravinářství a lékařství. Větší pozornost je věnována anthokyanovým barvivům. Je zde popisována jejich charakteristika, výskyt, faktory, které mají významný vliv na jejich stabilitu. Krátce je zde shrnuta biosyntéza pigmentů a jejich metabolismus, pozitivní účinky barviv a jejich využití v potravinářství. Jsou zde zmíněny i možnosti jejich stanovení. Další kapitola pojednává o vysokoúčinné kapalinové chromatografii. V závěru teoretické části jsou shrnuty poznatky z analýzy anthokyanových barviv v různých matricích odbornými vědeckými pracovníky. V experimentální části bylo analyzováno celkem 16 odrůd bezu černého, které pocházejí z výzkumného a šlechtitelského ústavu v Holovousích. K identifikaci a kvantifikaci barviv byla použita metoda vysoko účinné kapalinové chromatografie s detekcí diodovým polem při vlnové délce 520 nm. Pro zkrácení doby analýzy a zlepšení rozlišení separace byl optimalizován gradient mobilní fáze. Metodou HPLC byla identifikována 4 barviva: kyanidin-3-sambubiosid, kyanidin-3-glukosid, kyanidin-3,5-diglukosid a kyanidin-3-sambubiosid-5-glukosid. Celkové plochy píků anthokyanů se pohybovaly v rozmezí od 33283833,7 mAU•min-1 do 5539950,7 mAU•min-1. Nejvíce anthokyanových barviv bylo stanoveno v odrůdě Mammut (33283833,7 mAU•min-1), nejméně pak v odrůdě Aurea (5539950,7 mAU•min-1). Až na odrůdy Haschberg a Aurea byl kyanidin-3-sambubiosid majoritním barvivem ve všech odrůdách bezu černého. Pomocí regresní rovnice kalibrační křivky kyanidin-3-glukosidu byly příslušné plochy píků přepočítány na koncentrace barviva ve všech odrůdách bezu. Nejvíce tohoto anthokyanu obsahovala odrůda Mammut (0,486 mg•ml-1) a nejméně odrůda Aurea (0,033 mg•ml-1).
|
host ::
RSS.